Anzenbacher Pavel

advokát, malíř a grafik, propagátor historie a památek Plaska JUDr. Pavel Anzenbacher (26.06.1901–08.05.1987) Právnickou fakultu UK vystudoval v Praze, kde získal doktorát z obojího práva (JUDr., 1926). JUDr. Anzenbacher pracoval jako právník, na Kladně vlastnil úspěšnou advokátní kancelář. Po válce působil v Poldině huti, poté ve Spojených ocelárnách Kladno, odkud byl přeložen na ministerstvo stavebnictví. Poslední profesní léta spojil s úřednickou prací na ministerstvu financí. Do penze odešel v roce 1961. V době druhé světové války byl kvůli svému politickému přesvědčení šest let vězněn v několika koncentračních táborech (Buchenwald, Dachau, Mauthausen). Věznění se mu podařilo přežít a dočkal se osvobození Buchenwaldu americkou armádou a konce války.

1966–1971 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (chemie), 1972 RNDr. obor Biofyzikální chemie; 1976 CSc. (Ph.D. ekvivalent) obor Biochemie, Interakce inzulínu s molekulami s nízkou molekulovou hmotností; 1991 DrSc. (Biol. vědy) Struktura a funkce cytochromu P450; 2001–2004 docent, Katedra farmakologie, Lékařská fakulta Univerzita Palackého Olomouc; 2004 profesor

1974–1991 odborný asistent, od roku 1983 docent na Univerzitě Karlově v Praze (biochemie), 1991 Vědecký pracovník, Fyziologický ústav, Československá akademie věd Praha; 1992–2000 vědecký pracovník, Ústav experimentální biofarmacie AV ČR, v.v.i., Hradec Králové (od r. 1993 Společný ústav ak. věd a PROMED CS, 1993–1997 ředitel, 1997–2000 zástupce ředitele ústavu), 2004–2014 přednosta Farmakologického ústavu LF UP a FN Olomouc; 2004 profesor, Farmakologický ústav LF UP a FN Olomouc; Pobyty v zahraničí: 1983–1984 Princeton University a Univ. of Connecticut, USA (6 měsíců) izolace cytochromů a charakterizace cytochromů P450, 1990, 1992, 1996, 1998, 2004 – pobyty (1-2 měsíce), INSERM Unité 128, Montpellier (Francie) spektroskopické a enzymologické studie různých cytochromů P450 1992 – 3 měsíce, Medizinische Universität Lübeck, Německo, izolace a charakterizace bakteriální cytochrom c oxidázy; 1993–1995 pobyty díky Fogarty Award, U.S. Public Health Service, Vanderbilt University School of Medicine (Ctr in Mol. Toxicology, Nashville, U.S.A.(třikrát 3 měsíce), metabolismus derivátů anthracenu cytochromy P450, peroxidázy a studium aktivace kyslíku hemovými systémy

1993, Fogarty Award, US Public Health Service; 1998, 2001 1. cena, Nejlepší článek v experimentální farmakologii, Česká společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii (ČSEKFT); 2007 čestné členství ČSEKFT České lékařské společnosti; 2017 čestné členství České lékařské společnosti J.E. Purkyně

Členství ve společnostech: Evropská asociace pro výzkum cytochromu P450, prezident (2005–2015) Americká chemická společnost; 1987 Mezinárodní společnost pro studium xenobiotik (ISSX); 1989 Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii; 1973 Xenobiochemická sekce

Prof. Anzenbacher byl v letech 2007–2010 předsedou výboru České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii České lékařské společnosti J.E. Purkyně. Zabývá se ve spolupráci se svojí manželkou (doc. RND. Evou Anzenbacherovou, CSc.) především metabolickými přeměnami cizorodých látek, nejčastěji léčiv. Tento obor rozvíjí prof. Anzenbacher zhruba od roku 1976, kdy spolupracoval s dr. Šípalem, který byl jedním z prvních československých biochemiků, kteří se pod vlivem prof. Antonína Jindry orientovali na zcela novou problematiku metabolických přeměn cizorodých látek, zejména léčiv (xenobiochemii). Doc. Anzenbacher spolu s doc. Šípalem jako první v naší zemi izolovali na Přírodovědecké fakultě UK úspěšně, podle postupů uveřejněných v literatuře, čistý a funkční enzym, cytochrom P450, z mikrosomální frakce jaterního homogenátu laboratorního potkana. Pokračoval ve studiu vlastností tohoto enzymu, o němž bylo pak brzy známo, že existuje v mnoha formách a plní nejrůznější funkce, od prospěšných (detoxikace látek, nebo, mimo jiné, syntézy látek jako jsou steroidní hormony) ke škodlivým (např. aktivaci polycyklických aromatických uhlovodíků a vzniku chemických karcinogenů). Na stáži ve Spojených státech na University of Connecticut (Farmington, laboratoř prof. J.B. Schenkmana, 1983–1984) připravil čisté formy potkaních cytochromů P450 a na Princeton University (lab. prof. T.G. Spira) studoval strukturu aktivního meziproduktu odpovědného za vazbu molekulárního kyslíku. Potvrdil, že hemové železo tohoto enzymu je ve formě, kdy je schopno vázat kyslík a v enzymu pak i cizorodé látky, vázáno přímo na cysteinový atom síry. Závěry o vazbě hemového železa umožnilo použití resonanční Ramanovy spektroskopie. Doc. Anzenbacher patřil ve světovém měřítku mezi první experimentátory, kteří byli schopni připravit určitý enzym v aktivní formě a zjišťovat jeho vlastnosti (determinované strukturou) pomocí této spektroskopické metody. Na pracovišti v Ústavu experimentální biofarmacie, který vedl v letech 1993–1998, pokračoval ve studiu metabolismu léčiv a cizorodých látek se zaměřením na mechanismus metabolických dějů a na mezidruhové srovnání. V laboratoři prof. Květiny se osvědčovalo použití miniprasat ke srovnávacím farmakokinetickým pokusům, prof. Anzenbacher přispěl k opodstatnění tohoto přístupu zjištěním, že jaterní metabolismus léčiv u prasete probíhá za účasti enzymů velice podobných lidským. V této problematice uveřejnil řadu velice citovaných prací. Na další stáži v USA umožněné Fogartyho cenou udělenou U.S. Public Health Service, se v laboratoři prof. Guengeriche (Vanderbilt University, Nashville, 1993–1995) zabýval schopností cytochromů P450 a podobných enzymů (peroxidáz) aktivovat molekulární kyslík a přeměňovat léčiva a cizorodé látky. Stáže na pracovišti INSERM v Montpellieru, Francie, mu umožnily zabývat se vlastnostmi aktivních míst cytochromů P450, které určují schopnost těchto enzymů vázat léčiva a účinně je přeměňovat. Potvrdilo se, že k úspěchu při metabolismu léčiva zásadně přispívá flexibilita aktivního místa cytochromu P450, která významně pomáhá vázat danou látku a orientovat ji žádoucím směrem. Tyto experimenty prováděli prof. Anzenbacher a doc. Anzenbacherová v Montpellieru a rovněž na Ústavu farmakologie Univerzity Palackého v Olomouci. Od r. 2003 vedl Ústav farmakologie, kde se zejména věnuje studiu pravděpodobnosti lékových interakcí na úrovni metabolismu léčiv a cizorodých látek. Jako přednosta Ústavu farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc (do roku 2014) se významně zapsal do historie tohoto pracoviště přestavbou a modernizací prostor a zásluhou o vybavení ústavu moderními přístroji a zařízeními, které umožnily pracovníkům pracovat na problematice současné vědy a výzkumu, seznamovat studenty s moderními přístupy teoretickými i experimentálními a ve svých důsledcích zajistit olomouckému pracovišti jedno z předních míst v českém i evropském měřítku; Rozšířil mezinárodní kontakty a spolupráci pracoviště jednak v Evropě (např. s Institutem pro klinickou farmakologii Dr. M. Fischer Bosch ve Stuttgartu, Ústavem farmakologie PAN v Krakově, pracovišti INSERM v Montpellieru), ale i ve Spojených Státech (Center in Molecular Toxicology, Vanderbilt University, Nashville)

anglicky, německy, rusky

turistika, výtvarné umění

Nevzdávat se.

www.lf.upol.cz

Information available only in printed publication available in libraries.

Information available only in printed publication available in libraries.

Information available only in printed publication available in libraries.

Information available only in printed publication available in libraries.